Po horkých a lehce prolenošených prázdninách jsme se zúčastnili cyklistického podniku „ Na bicyklech Němčickem“. Byl to již 12. ročník této akce, kterou spolupořádá 17 obcí regionu.
V sobotu, 8. září 2018 ráno, se naše skupina scházela u kamaráda Františka, který žije na Dřínově a pro start tohoto výjezdu to bylo nejvýhodnější místo. Počasí nám přálo a všichni jsme se dostavili v určenou dobu. Bylo velmi milým překvapením, že Františkova žena pro nás připravila lehké občerstvení. Perníček i štamprlička slivovičky nemohly nijak ublížit, právě naopak. Pochutnali jsme si a s lehkostí vyrazili vstříc čekajícím kilometrům.
Hned v úvodu musím konstatovat, že itinerář cesty měl náš velící perfektně připravený, a tak nám ty kilometry opravdu rychle a plynule utíkaly. Hned prvních pět obcí jsme profičeli jako uragán. To samozřejmě není úplně náš styl, takže došlo na decentní připomínky ohledně zvoleného tempa. Ihned došlo k jeho úpravě a brzdící manévr v podobě kafíčka perfektně zafungoval. Další přesuny mezi obcemi již probíhaly standardním tempem. I zastávkám jsme dali zasloužený prostor. A stálo to za to. V každé obci bylo připraveno bohaté pohoštění. Každý účastník byl jistě nadmíru spokojen, neboť výběr jak sladkého, slaného nebo ovoce byl bohatý a pestrý. Faktem ovšem zůstává, že i dobrý úmysl může mít nedobré následky. Náš parťák Honzík si totiž pochutnal na vynikajícím jablíčku. Nic proti tomu. Naneštěstí si ale záhy dal i pivečko. A výsledek? Cyklista, který se natřásá na nerovném povrchu cest, s bublajícím břichem. Nakonec jsme byli všichni moc rádi, že zůstalo jen u toho bublání a slovních doprovodů.
Sotva pominula jedna, pro nás humorná situace, už tu byla další. Při přejezdu mezi dvěma vesnicemi jsme využili polní cestu. Ta nám sice pár kilometrů ušetřila, ale vybrala si svou daň. Tou daní nebylo nic menšího, než Františkovo bloudění. Jedno chybné odbočení a už to bylo. V době mobilních telefonů žádný problém. Díky tomu celý tým postupoval jako četa, která razí tunel pod zemí. František postupoval z jedné, a my z druhé strany. Drobné korekce a vytrvalost obou stran vedla k úspěchu. Odchylka při setkání byla menší než půl ulice. Perfektní výsledek.
Další průběh dne byl již poklidný, a tak jsme úspěšně absolvovali potřebnou vzdálenost k dosažení cílové obce Dřevnovice. Tady nás zamrzelo, že nám byla na poslední kontrole stránka s razítky jednotlivých obcí odtržena a hozena do krabice. Nešlo ani o žádné slosování, jen o počet účastníků na dané akci. Škoda. Razítka jsme měli všechna a mohla to být pěkná památka. Jistě je dost účastníků, kteří jsou hrdí na to, že navštívili všechny obce. My máme aspoň fotku.
Při společném posezení v cílovém stanovišti na hřišti v Dřevnovicích jsme si dali něco dobrého k jídlu i pití a podebatovali o společně prožitém dni. Jeho souhrn, který je obsažený v těchto řádcích, je tentokrát stručnější než jindy, protože kromě toho, že jsme zvládli všechno podle plánu a super jsme si to užili se vlastně – slovy klasika – během služby nic zvláštního nestalo.
Hynku a Markétko opět bezkonkurenční komentář.
Jsem ráda ,že jsem v týmu Prima party. Velký obdiv, protože málokdo vytvoří a pamatuje si chvíle prožité tak detailně. Díky vám. 🙂 🙂
Miluško, ty jsi naše dobrá duše 🙂 Vždycky potěšíš. I my jsme rádi, že patříme do našeho Prima týmu. Mockrát jsme si říkali, jak je to dobře, že máme kolem sebe lidi, se kterými je potěšení trávit volný čas. Pro vás se ty stránky tvoří s radostí.